Francis Poulenc: LIDSKÝ HLAS

režie – Veronika Loulová
scéna – Matěj Kos
kostýmy – Vojtěch Hanyš
světelný design – Judita Mejstříková
produkce – Ondřej Melíšek, Vilma Klepková, Mahulena Vondrášková

hudební nastudování / klavírní doprovod – Ahmad Hedar
Elle – Tamara Morozová / Eliška Gattringerová

Opera Lidský hlas představuje intimní monodrama o ženě, jejím hlase, těle a mysli v konfliktu s mužským, mnohdy nekompromisním světem. Francis Poulenc však v opeře představuje kult ženské krásy bez heroických příkras a jakékoliv romantizace. V mnoha dimenzích a odstínech odkrývá nejen křehkou ženu v nejslabších momentech nejistoty, ale i ve vlnách nejhlubší hysterie. Zoufalost střídá troufalost, flirt střídá boj se sebou samou. Za necelou hodinu trvající operu se tak divák ztotožňuje se smrští emocí a ve spojení s hudbou, scénografií a dalšími uměleckými složkami a prožívá příběh skrze všechny druhy umění.

Nezávislý operní spolek Run OpeRun si po megalomanských open air akcích tentokrát pro zahájení divadelní sezóny vybral divácky nejintimnější dílo operní literatury. Site specific scénografie nás umístí přímo do bytu hlavní hrdinky a díky omezenému počtu diváků trávíme nejvypjatější chvíle přímo s ní a vedle ní.

Neděle 2. února 2020, 18:00 a 20:00, Venuše ve Švehlovce

Sopranistka Tamara Morozová se nijak nenechala vyvést z koncentrace tak nezvyklou bezprostřední blízkostí publika. Poradila si s rozsáhlým, tři čtvrtě hodinovým partem Elle nejen pěvecky v koordinaci s empatickým Ahmadem Hedarem u klavíru za stěnou. S realistickou drobnokresbou situací dle libreta věrohodně „okopírovala“ chování rozchodem traumatizované opuštěné zoufalé ženy ve směsici banálních řečí a emočních výlevů se záblesky energie i vydírání, aby přiměla svého miláčka k návratu. Zapouzdřila se jen do „svého“ světa útržků vzpomínek – dříve šťastných, nyní k nesnesení bolestných.

Odkaz na celou recenzi zde.

..